Litografie - Labutě

Popis produktu

Labutě
barevná litografie, 8/40, 2001,
52 x 42,5 cm

František Vlach (*1941)
Malíř, sochař, grafik František Vlach, patří mnoho let k české výtvarné špičce. Po studiích na AVU se stal vyhledávaným umělcem s nevšedním originálním uměleckým výrazem, který tvoří jednotící linii všech jeho výtvarných počinů – malby, kresby a především grafiky od jeho uměleckých začátků na konci 60. let až do současnosti. Prakticky všechny jeho výtvarné práce jsou figurální. Ukazuje člověka v různých situacích, především se snaží zachytit jeho pocity, ve tváři, gestu, pohybu nebo figurální kompozici a to razantní, realistickou kresbou. Nejčastějším tématem je žena. Žena, jako symbol, krásný objekt, uzavřený kruh lásky, něžnosti, dárkyně života, ale i smyslnosti. Od 60 let pravidelně vystavuje v předních evropských galeriích a získal řadu prestižních uměleckých ocenění (výstavy: např. 1980 Riga, 1988 Frankfurt, od r. 1998 pravidelně vystavuje v salonu Náchodský výtvarný podzim a výstavách Hollaru v Praze, 2002 a 2004 Švýcarsko, 2001 Moskva, aj). Mimořádnou uměleckou prestiž získal zejména ve Švýcarsku, kde od konce šedesátých let pravidelně vystavuje. Řadu let rovněž externě působil i jako pedagog na AVU. V Praze vlastní a provozuje Galerii 10, která je již několik let výstavním centrem, kde se setkávají čeští
i zahraniční umělci všech generací a uměleckých proudů.

Co je to originální grafika?
Grafikou nazýváme výtvarné umělecké dílo, kdy umělec použije jednu z grafických technik a dílo rozmnoží ručním řemeslným postupem na předem stanovený počet exemplářů. Počet exemplářů tvoří náklad, za který umělec odpovídá, a proto jej také podepisuje. Podepsaný a číslovaný list je originál, jehož hodnota většinou časem stoupá.
Kromě podpisu autor většinou uvádí na každém výtisku jeho pořadové číslo a celkový náklad, např. 5/50 znamená pátý výtisk z celkového nákladu 50 číslovaných exemplářů. Každý z exemplářů je považován za originál, nikoliv za kopii.

Základní grafické techniky
Základní grafické techniky jsou tři. Tisk z výšky, tisk z hloubky a tisk z plochy.
Tisk z výšky je nejstarší grafickou technikou. Grafik po přenesení kresby na štoček (nejčastěji dřevěný špalík), postupně pomocí různých druhů rýtek a dlátek odebírá materiál kolem kresby. Odebrané místo bude na výsledné grafice bílé. Barva se nanáší na vyvýšená místa (odtud název „tisk z výšky“). Zjednodušeně by se dalo říci, že tisk je obdobný principu razítka. Z výšky se tiskne dřevořez, dřevoryt a linoryt.
Tisk z hloubky umožňuje daleko jemnější práci než jiné techniky. Grafik vyryje nebo vyleptá výjev do destičky (zinkové, ocelové, měděné či hliníkové). Poté vetře barvu do vyrytých či vyleptaných míst a tlakem lisu obtiskne výjev na papír. Při této technice dochází k většímu opotřebení destiček. Některé techniky tisku z hloubky tak mají jen velmi omezený náklad. Do této kategorie patří rytina, lept, suchá jehla, mezzotinta, měkký kryt (vernis mou) a akvatinta.
Tisk z plochy je tisková technika založená na principu odpuzování mastnoty a vody.
Tisknoucí a netisknoucí místa na tiskové formě jsou v jedné rovině a v průběhu tisku jsou vlhčena vodou, aby přijímala tiskařskou barvu. Typickým zástupcem této techniky
je litografie.

Související produkty